V dialogu s Bohem
Bibli nestačí jen číst jako historickou knihu či souhrn mravních zásad. Abychom se naučili odhalovat za slovem lidským slovo Boží a mohli mu rozumět, musí se četba Písma stát živým dialogem mezi Bohem a námi. Naučit se tomuto způsobu naslouchání slovu není jistě jednoduché a vyžaduje to značnou dávku pokory a trpělivosti. K dosažení tohoto cíle nám církevní tradice nabízí poměrně jednoduchou metodu lectio divina. Nabízíme Vám jednu z variant takovéhoto způsobu meditativní četby Písma.
Čtení a vnitřní osvojení si čteného
Úryvek z bible si několikrát pomalu přečteme. Necháme se oslovit a proniknout nějakým slovem či větou, protože tušíme její hluboký význam.
Naše mysl se tak nezastaví jen u vnějšího smyslu úryvku, ale otvírá se moudrosti („sapientia“, z latinského sapere = zakoušet, vychutnávat), kterou Písmo obsahuje. Např. když si vybereme nějaký úryvek z evangelia, snažíme se pochopit to, co Pán Ježíš říká, jeho způsob mluvení, cítění a chování, jeho vztahy k druhým... Není třeba číst mnoho, spíše naopak, ale pomalu a do hloubky, aby do naší mysli mohlo proniknout světlo a my pochopili poselství čteného.
Konfrontace
Budeme vycházet z úryvku, který nás oslovil, a srovnávat s ním své postoje a chování, životní styl, způsob myšlení a jednání a snažit se poznat, v čem bychom se měli změnit. Je důležité se tázat: „Pane, co ode mne žádáš v této chvíli? Co mi kladeš na srdce?“ Už to, že se ptáme, znamená, že jsme ochotni se nad sebou zamyslit. Naučíme se rozjímat nad Písmem a vidět v jeho světle celý svůj život, své touhy, problémy, úspěchy, meze, jedním slovem: necháme se proniknout Duchem svatým tak, aby naše vůle byla ve shodě s tou Boží. A při této konfrontaci často z našeho srdce vytryskne upřímná a prostá modlitba, v níž se obracíme k Bohu, Původci všeho, a při níž poznáváme sami sebe.
Modlitba
Písmo svaté se samo může stát modlitbou (např. žalmy, Ježíšova slova, chvalozpěvy v Pavlových i ostatních listech) nebo modlitbu inspirovat.
Je třeba se naučit spontánní a osobní modlitbě, protože ta nám pomáhá přijmout inspiraci Ducha svatého. Dovolme, aby se on sám modlil v našich srdcích („Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti. Vždyť ani nevíme, oč se máme vlastně modlit. A tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit, a Bůh, který zkoumá srdce, ví, co Duch žádá“, Řím 8,26-27).
S Duchem svatým budeme adorovat a chválit Otce, děkovat mu a prosit jej „ve jménu Ježíše Krista“. Jemu budeme svěřovat všechny potřeby svoje, našich rodin, přátel, církve a vůbec všech lidí.
Tip na tři drobné průvodce
Oslovila Vás tato metoda, chcete pokračovat v podobném duchu i nadále? Doporučujeme Vám tři malé pomůcky, jak Písmo číst (klasická metoda) [1], jak se při četbě Písma setkat s živým Ježíšem (paulínská metoda) [2] a jak celou bibli přečíst za jeden (nebo dva) roky [3].
[1] Lectio divina - (leporelo)
